Kdo si myslíš, že jsi? - 8.díl

19. ledna 2012 v 21:39 | *posted by KeT |  FF - Kdo si myslíš, že jsi?

Kdo si myslíš, že jsi? - 8.díl
By: KeT





Než jsem se nadála, opravdu se mi motala hlava. Chris pořád nalejval další a další, a po chvilce mi bylo jedno, co piju. Smála jsem se na celé kolo - naštěstí jsem nebyla sama, i Svenja se tlemila - ale ta se vlastně tlemila neustále. Pořád jsem očkem házela po Timovi, kterej konečně vypadal spokojeně. Usmíval se, tu a tam se taky zasmál, jelikož Jan zase vyhazoval svoje hlášky, jak z rukávu. Nechápala jsem, kde ten kluk takový kecy furt bere - a to jsem rozumněla velký kulový - ale u některých keců mi stačili jen ty jeho grimasy a gestikulace, abych se smála.
"Kam jdeš?", koukla jsem na Sven, která se najednou rychle zvedla ze svého místa, jako by jí něco kouslo. "Čůrat.. jdeš se mnou?", koukla na mě a zase se začala smát. "Netoužím po tom, děkuji..", odpověděla jsem jí, jako by to byla vážná věc. "Hele? Budu potřebovat tampon..", nahnula se ke mě, a snažila se to pošeptat, ale každej kdo nebyl hluchej to musel slyšet. "Je v tašce..", zakývala jsem hlavou.. "Pššš", udělala na mě a rychle mazala pro tašku. Tak jsem s klukama zůstala na chvíli sama.
Najednou bylo šílené ticho, cítila jsem jak se na mě upřelo několik očí - tak jsem nechápavě zvedla hlavu a v tom Chris zvolal: "Už nemáš co pít, to musíme napravit..", a vzápětí mi do ruky vložil další sklenici něčeho. Ušklíbla jsem se a napila jsem se.

"O co jsem přišla??", hulákala Svenja, a letěla po špičkách zpátky jako splašená, chtěla si asi opět sednou vedle Chrise, ale trochu to nevybrala a skočila mu přímo do klína. "Juuu, tak to bylo vedle..", zasmála se. Celá ta situace mi přišla hrozně komická, takže jsem div nespadla z křesla, ve kterém jsem seděla.. "Ale v pohodě..", zvolal Chris a ještě začal se Svenjou natřásat, jako by to bylo malé děcko..
Zase jsem házela očkem po Timovi, kterej zrovna živě komunikoval s Janem, když jsem se však otočila ke Sven, nevěřila jsem vlastním očím - opravdu! Promnula jsem oči, protože jsem nechtěla věřit - ale byla to skutečnost, Svenja se líbala se svým milovaným. Byla jsem za ní šťastná, protože jsem moc dobře věděla, že je do něj blázen už dlouhý měsíce a on o ní nikdy předtím ani nezakopnul - zase se ve mě objevil ten pyšnej pocit, že jsem kamarádce pomohla k takovému štěstí. No co, kdybych se sem nenastěhovala, Sven by asi utřela nos. Jsem to ale skvělá dohazovačka.
Situace se začala stupňovat, ty dvě hrdličky spolu někam zmizeli.. Dopila jsem svojí skleničku, a začalo se mi nutně chtít čůrat - přece jenom to množství tekutiny, co jsem vypila si vyžádalo svou daň. Zvedla jsem se, ale zamotala se mi hlava, že jsem málem upadla. "Jsi v pořádku?", vyhrkl Timo a rychle se zvedl ze svého místa a přispěchal mě podepřít. "Jsem v pohodě, nejsem zvyklá pít tolik alkoholu naráz.. tak to bude asi ono.", usmála jsem se na něj. Taky se usmál, ale pořád mě držel za ruku.. "Myslím, že to zvládnu..", řekla jsem. "Jo, promiň..", vyhrknul a pustil mi ruku, a já se vydala na wc.

Když jsem se viděla v zrcadle (a to jsem viděla docela rozmazaně), myslela jsem, že mě šlehne. Líčení úplně rozpatlaný, oči vodovatý - no prostě, jak kdybych se koukala na někoho úplně jinýho než na sebe. No nic, měla bych jít domů a vyspat se z toho. Rychle jsem si aspoň poupravila tužku na oči, a vydala jsem se zpátky do obyváku v naději, že se Sven už konečně docicmala s Chrisem, a že se mnou dojde aspoň domů - ale jak jsem ihned zjistila, ještě spolu někde měli asi závody objevování svých úst.. takže jsem se znovu posadila, a na to mě Jan obdařil ještě jedním štamprlem - a nedal si říct, dokud jsem si s nimi znovu nepřipila. To mě zruinuje, pomyslela jsem si, ale nakonec jsem ho do sebe vyklopila, ale pak jsem se rozhodla, že už fakt musim domů.
Hlava se mi motala jak kdyby nebyla moje, a docela mi bylo zle od žaludku. Asi tím, že jsem namixovala několik druhů alkoholu do sebe. Fuj.
"No nic, já půjdu. Nemohli by jste to kdyžtak říct Svenje, až se někdy objeví?..!", zasmála jsem se. "To už chceš jít?", vyhrkl Jan. "Ano.. už je pozdě a navíc, asi bych dopadla hodně špatně, kdybych tady dál vysedávla a popíjela..", odpověděla jsem se, a přemáhala jsem se, abych vypadala normálně i když to se mnou skákalo, jak v trajektu po La Manche. "No to nám přeci nemůžeš udělat, kdo nám bude dělat společnost?", kouknul na mě svými hnědými kukadly Timo. To mě trochu obměkčilo, ale přece jenom by bylo lepší, kdybych šla. "Tak dobře.. ještě chvíli zůstanu..", svolila jsem tedy, protože když mě přemlouval i Timo...
.................

"Podrž jí ty vlasy..!", slyšela jsem jenom něčí hlas a vzápětí jsem se ohnula opět k záchodové míse. Já jsem věděla, že jsem neměla už chlastat. "Kaylo.. jak ti je?", slyšela jsem Svenju.. "Je mi blbě!", vykoktala jsem. "Budeš ještě zvracet?", ptala se. "Nevim..", zamumlala jsem a otřela jsem si slzu, která mi z toho hrozného tlaku stékala po tváři. "Pojď.. vypláchni si pusu..", podávala mi sklenici. Ráda jsem si jí vzala, protože to bylo opravdu odporné.
Ani nevím, jak jsem se odtamtud dostala, všechno to bylo jak ve snu - cítila jsem, jenom jak mě někdo drží v náručí a nese mě někam pryč - za náma šla Svenja a vykuleně se na mě koukala. Schoulila jsem se jako klubíčko a to už mě ten NĚKDO pokládal do postele, uviděla jsem jenom dvě velké tmavé oči.. "Timo..", zamumlala jsem. "Ano?", uslyšela jsem.. "Je mi špatně..", zamumlala jsem, a vzápětí na to jsem zavřela oči a usnula jsem se.

Když jsem se probudilo, slunce už bylo vysoko na obloze. Rychle jsem vyskočila z neznámé postele, a vyběhla jsem z neznámého pokoje. Konečně jsem si uvědomila, že jsem pořád u Christiana doma. V domě nikdo nebyl, v kuchyni byly pootevřené dveře na terasu, tak jsem vykoukla na zahradu, jestli tam někdo není.
Uviděla jsem Chrise sedět u stolu. "Chrisi?", houkla jsem na něj. "No ahoj, konečně jsi vzhůru, chodil jsem tě kontrolovat, jestli vůbec dýcháš..", usmál se na mě. "Dýchám.. kde jsou všichni?", vyhrkla jsem. "No doma, kde asi.. jsou dvě odpoledne.", odpověděl. "Doprčic, máma mě zabije..", zamumlala jsem a rychle jsem po kapsách začala hledat mobil, abych zkontrolovala, kolikrát mě máma naháněla. Bože, asi 10x - to zas budou kecy. "Budu muset letět domů, chceš s něčím pomoc ještě? S úklidem nebo tak?", zajímala jsem se. "Prosim tě, to zvládnu - kdyžtak popelnice to všechno jistí..", mávl rukou. "Tak dobře.. Pá..", rozloučila jsem se, rychle jsem popadla svoje věci a mazala jsem domů.

"Kdes byla?", vyštěkla na mě máma. "U souseda, dyť jsem ti to včera říkala.", pokrčila jsem rameny. "No ale včera! Kaylo, já vím, že jsi dospělá, ale pořád tu bydlíš - tak by si mi mohla aspoň ciknknout, že se nedostavíš domů. Měli jsme o tebe s tátou strach..", řekla přísně. "No víš, trochu jsem to přehnala s pitím, a nějako jsem nedošla prostě no..", vysvětlila jsem jí. "Čuně!", zvedla prst. "Mami, výklad nepotřebuji - jsem na to dost stará, nemyslíš?", usmála jsem se na ní. "No kolikrát mi to tak nepříjde..", mumlala a s kroucením hlavy odešla do své pracovny. Díky bohu, potřebovala jsem se okamžitě osprchovat a hlavně vyčistit zuby!

Když jsem vylezla z koupelny, ihned jsem s sebou plácla do postele, jenže dlouho jsem si nepoležela, protože se ozval zvonek a samozřejmě zas nikdo jinej nebyl té lásky a dobroty, aby otevřel. Takže jsem otráveně seběhla schody a otevřela jsem. "Čáááu..", houkla na mě Svenja. "Čauky..", usmála jsem se a pustila jsem jí dál. "Tak co? Jak ti je..", zeptala se. "Ale není mi zas nějako zle..", pokrčila jsem rameny. "Tak aspoň tak.. včera jsi tomu pěkně dala..", zasmála se. "Ty seš pitomá, ještě se směj - je to stejně kvůli tobě. Kdyby ses někde necicmala, tak jsem šla dávno domů..", šťouchla jsem do ní. "Noo.. Já jsem úplně šťastná..", zazářila. "Vidím vidím..", zakývala jsem hlavou. "Je skvělej a jak krásně líbe.. To bys nevěřila..", spustila. "Hmmmm..", udělala jsem jenom, protože co na to říct? Měla jsem vlastně připravenou jednu hlášku, ale raději jsem mlčela.. "Bylo to včera hrozný? Dyť mě každej viděl jak bleju..", změnila jsem téma. "Prosim tě, jako by se to nestalo snad nikdy i jim.. Nic si z toho nedělej, tak není to nic sexy.. ale co se dá dělat, no. A Timo, jak se o tebe pěkně staral..", spustila. "Timo? Ježiši, to je fakt dobrý, že u toho byl, když jsem to.. ach jo..",plácla jsem se do čela. "No jo, tak aby ses nepoto..", zasmála se. "A jak se jako pěkně staral?", nechápala jsem to. "No nosil tě v náručí, jak nějakou princeznu, když si usnula, tak u tebe ještě asi dvě hodiny seděl, kdyby se ti náhodou znovu udělalo špatně.. Ráno za tebou taky několikrát byl, ale pak musel už domů..", vysvětlila. V duchu jsem se šíleně radovala, ale taky ne - jak teď jako vypadám? Fuj, zeblitá holka! Trapas, že to snad ani nejde... To jsem zas celá já.

Pokračování příště..
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Féj Féj | Web | 19. ledna 2012 v 21:45 | Reagovat

Jéééééééééééééééééé :) spokojenost nadevše!

2 KeT KeT | Web | 19. ledna 2012 v 21:47 | Reagovat

[1]: To jsem ráda :))

3 Gabika Gabika | 19. ledna 2012 v 21:56 | Reagovat

S tím tamponem by mě asi kleplo, kdyby se to stalo mě....:) Mno a jinak už konečně něco spolu měli...:) A už se to začíná rozjíždět i s Timem a Kaylou...:)

4 KeT KeT | Web | 19. ledna 2012 v 22:04 | Reagovat

[3]: Ano, ano :) Konečně jsem se po těch nudných dílech k něčemu dopracovala :)

5 Pauline Secret Pauline Secret | Web | 20. ledna 2012 v 15:36 | Reagovat

tak to zase nesleduji já :D ;) ale PLL je vážně úžasný seriál !! :)

6 Evka Evka | E-mail | Web | 21. ledna 2012 v 13:44 | Reagovat

slečny to teda pěkně rozjely :D ale jsem ráda, že se to začíná vyvíjet i mezi Timem a Kaylou :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama