Kdo si myslíš, že jsi? - 4.díl

10. ledna 2012 v 19:52 | *posted by KeT |  FF - Kdo si myslíš, že jsi?

Kdo si myslíš, že jsi? - 4.díl
By: KeT





"Už mě to nebaví, nechápu vůbec, jak můžete mluvit něčím tak ohavným!", zavřela jsem učebnici, kterou mi koupili mí drazí rodiče, abych se brzy domluvila s okolním světem - jak velkolepé. "No, já německy mluvím celý život a vůbec mi to nepříjde ohavné - naopak, to samé bych mohla říct já o tvém žvatlání..", pokrčila rameny. Chvíli jsem se zapřemýšlela, a vlastně jsem jí musela dát za pravdu. Určitě jsou lidé, kteří se musí učit anglicky i přesto, že se jim nelíbí - ale stejně jsem to nechápala. Jak by se nemohla angličtina někomu nelíbit?
"Jakej ze mě máš pocit..?", zeptala jsem se jí tedy a doufala jsem, že z její strany uslyším aspoň něco o mém mírném pokroku. "Jsi namyšlená.. a taky občas pěkně protivná, ale myslím si, že jsi jinak v celku hodná. Občas sice děláš, jakoby jsi byla ta nejchytřejší na světě, což nejsi, ale dokážeš být i milá..", spustila. "Aha..", zasmála jsem se. Otočila se ke mě. "Já jsem chtěla slyšet něco o mé němčině.. ale když jsi tu tak skvěle vylíčila mou osobnost, možná bych ti měla zatleskat, protože jsi se náramně trefila..", dodala jsem. "Aha, ups..", chytla se za pusu a začala se tlemit. "Jinak co se týče tvojí němčiny.. je to děs a hrůza.", řekla, když se přestala smát, jenže když to dořekla, zase to v ní spustilo záchvat smíchu. "No.. tak to je fajn, že je vidět pokrok..", usmála jsem se šťastně. Být na levelu děs a hrůza už přeci něco znamenalo!
"Do zítřka si zopakuj stránku 6 a 7 a hlavně mrkni na výslovnost.. tvoje výslovnost zní, jako by se ti chtělo zvracet..", dodala a zatvářila se opravdu velice pedantsky. "Vau, no mám se čím chlubit..", zasmála jsem se. Kdo by se mohl pochlubit tím, že jeho výslovnost zní, jakoby se mu chtělo zvracet? Asi jen já.. zase mám svoji výsadu.


Poprvé jsem se odhodlala jít do města.. Měla jsem velice ráda módu a všechny ty kravinky jí se týkající, a proto jsem už nemohla odolat a musela jsem vyrazit obhlídnout, co ti úžasní němci dokáží navléknout na sebe.
Velké obchodní domy ihned přilákaly mou pozornost, a proto jsem ihned zalítla dovnitř, abych si všechno omrkla. Netrvalo dlouho a už jsem byla zamilovaná hned do několika kousků oblečení. Rozhodovala jsem se mezi svetrem, džíny, a tričkem s flitry, ale nakonec jsem sáhla po svetru, protože většinu svetrů jsem vyházela v Austrálii a sebou jsem měla asi jen jeden, který už zalostně toužil po výměně. Šla jsem tedy ke kase a zaplatila jsem ho. V tom mi ale do oka padly ještě přenádherné naušnice, které by mi ladily k tomu novému svetru. Vzala jsem si je tedy a opět je podala prodavačce, aby mi je namarkovala. V tom však na mě něco zamumlala a já jenom cítila, jak mi stoupá po tváři horko, protože jsem jí nerozumněla ani slovo. Zopakovala to a ukázala prstem. Stejně jsem nechápala, co chce. V tom za mnou odpověděl klučičí hlas a hned na to velká ruka vzala prodavačce naušnice z ruky a hodila mi je do tašky. Nechápavě jsem se otočila a uviděla známou tvář. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopila, že je to můj soused.. Usmál se na mě a poposunul se ke kase, aby mohl prodavačce podat svůj úlovek. Koukala jsem, co si to kupuje a trochu mě zarazilo, když jsem v té věci poznala nádhrdelník pro dívky. Proč by si kupoval takovou věc?
Když zaplatil, zase se otočil ke mě a spustil anglicky: "Copak, copak sousedko? Na nákupech?", zasmál se. "Dá se říct..A copak ty?", zajímala jsem se. "No, sestra má narozky.. musel jsem jí něco vybrat. Vůbec se v těch kravinách pro holky nevyznám. Co myslíš? Mohlo by se jí to líbit?", zeptal se mě a vytáhl z tašky svůj úlovek. "Myslím si, že máš opravdu vkus..", odpověděla jsem mu pochvalně, protože mě by se třeba takový náhrdelník opravdu líbil. "No sestra si na tyhle věci moc nepotrpí - jako víš jak, sama si nic takového nekoupí. Ale je to holka, a holkám se tyhle věci líbí. Jste prostě šíleně prdlé..", zasmál se. "Nejseš nějakej drzej, poslyš?", vyjekla jsem. "Říká se to o mě..", zamrkal na mě. "Hele? Můžu mít ještě otázečku?", koukla jsem na něj. "No že seš to ty..", zasmál se. "Co ta prodavačka po mě chtěla? Je mi šíleně trapné, že ničemu a nikomu nerozumím..", zamumlala jsem. "Hele, ptala se tě, jestli ty naušnice chceš do nové tašky, nebo si je dáš do té, co už máš..", odpověděl a zase se začal smát. "To řekla?", zarazila jsem se. "Znělo mi to spíš, jak když mi říká, že jsem to čorla..", pokrčila jsem rameny. "Tak to opravdu ne.. ale časem se dorozumíš. Musíš víc chodit do společnosti.. Co třeba o víkendu? Budeme s klukama u bazénu. Mohla bys vzít s sebou tu cácorku jako posledně a pobavit se s náma.. Potrénuješ němčinu a však to znáš, bude sranda, pokec, drinky..", spustil. "No, domluvím se se Sven a třeba se zastavíme..", řekla jsem neurčitě i když mi bylo jasné, že až se tohle dozví Svenja, bude zase na pokraji smrti z toho, že její milovaný jí pozval k sobě. "Nedělej kéry a přijďte jo? Teď se musím omluvit, mám ještě něco na práci.. tak o víkendu!", zvedl ruku na pozdrav a odkráčel. Dívala jsem se za ním, jak mizí mezi lidmi a pak jsem se otočila a vydala se úplně na druhou stranu, prošmejdit i ostatní krámy. Doufám, že můj trapas s taškou se nebude znovu opakovat!

"Hele, Haus.. to je stejný jako anglicky, akorát to zase musíte samozřejmě psát jinak, že jo..", hudrala jsem a u toho cumlala konec propisky. "Nestěžuj si a uč se..", poručila mi. "Hele, nehraj si na kápo jo, nesedne to tvému stylu..", koukla jsem na ní. "Cože? Nesluší mě to? Škoda.. zrovna jsem si připadala tak důležitě..", zasmála se a práskla s sebou vedle mě na gauč. "Joo? Říkala jsem ti, že jsem potkala ve městě Chrise?", změnila jsem téma. "Koho že si potkala?", vyhrkla a ihned se posadila rovně jako svíce. "No tvou lásku největší..", rejpla jsem si do ní. "A kde??", chtěla vědět. "No představ si, kupuju si svetr a potkám ho u kasy.. Trochu mě zachránil, musím říct..", spustila jsem. "Proč si to neřekla hned? Svoje krámy mi tady předvádíš půl dne a nezmíníš se o tom důležitém..!", vyprskla. "No promiň, mě to zas tak důležité nepříjde. Já jsem ráda, že mám novej svetr..", pokrčila jsem rameny. "Bla bla bla,..", napodobila tón mého hlasu. "Já zapomněla, že ty seš madam fiflenka.. No a teď mě hnedka řekni, co říkal..", zajímala se. "Hele, ty drzoune jeden!", okřikla jsem jí se smíchem. "No říkal, že se k němu máme o víkendu stavit.. Bude to prej odpolko u bazénku..", vyslepičila jsem jí. "U bazénu? Trapas, dyť nemám ani kloudný plavky..", zesmutnila. "Ty nemáš nic, jak tak koukám.. Možná by ses měla zeptat fiflenky, jestli by ti neporadila..", koukla jsem na ní. "A ty máš nějaký na víc?", ozvala se ihned. "Já jich mám bože, v Sydney jsme měli dům kousek od pláže.. tady v týhle díře není po pláži ani stopy..", povzdychla jsem si. "No jo, aby ses nepoto.. tak tady máme zase Labe..", zakroutila hlavou. "Labe není moře a pláž.. nezapomeň!", vysvětlila jsem jí. "Tak co s těma plavkama?", skočila mi do řeči. "Mohli bychom jít nějaký koupit.. Přece jenom by se ti šiklo, abys nějaký vlastnila, až se s Chrisem vezmete, budeš mít bazén přímo na zahradě..", rejpla jsem si opět. "Ty seš pitomá..", zasmála se a pak se ihned zasnila.. asi si představovala svou vlastní svatbu..

Pokračování příště..

Omlouvám se za kratší díl, ale ve škole je to snad čím dál horší - každý den minimálně 2-3 písemky, začíná mi šibat.. :D
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 hannie hannie | Web | 10. ledna 2012 v 20:17 | Reagovat

Jím, tak jak mám hlad, nebudu se cpát, když je mi potom blbě. :-) jinak-nehubnu, jen si tak píšu jídelníček, abych věděla, jak hezky a co vůbec do sebe cpu :-D jsem hubená po mamce mám 43kg na výšku 166cm a po kýblu z KFC nepřiberu ani deko.

2 KeT KeT | Web | 10. ledna 2012 v 20:21 | Reagovat

[1]: To máš štěstí :) Já přibírám podle toho jak se cpu, naštěstí moc nejím :D

3 hannie hannie | Web | 10. ledna 2012 v 20:25 | Reagovat

:-D tak modřiny po těle bych opravdu nechtěla, snad se mi to nestane, to by bylo něco :-X .. kdyby šlo přibírat, tak bych klidně byla tlustější, jelikož kluci prý radši mají holky, kterých se za něco můžou chytit a u mně ne :-D

4 hannie hannie | Web | 10. ledna 2012 v 20:42 | Reagovat

je mi patnáct let :-) nejsem až tak extrémně hubená, koukej http://a1.sphotos.ak.fbcdn.net/hphotos-ak-ash4/316607_189338814474914_100001963912204_427884_1508748185_n.jpg ale tohle je stará fotka, teďka už jsem zase o něco hubenější, nechápu, jak to dělám, když jím dost .-D

5 hannie hannie | Web | 10. ledna 2012 v 20:42 | Reagovat

komentář byl vyhodnocen jako spam, tak si ho schval :)

6 Féj Féj | Web | 10. ledna 2012 v 21:11 | Reagovat

ach jo :D je den, kdy píšeš ffku ajá se u ní netlemim? :P
fakt toho Linkeho miluju čím dál tim víc :D

7 KeT KeT | Web | 10. ledna 2012 v 21:12 | Reagovat

[6]: No to sem celá já :D ale vůbec nestíhám, napsala jsem to fofrem, ani nevim jestli to dává smysl :D

8 hannie hannie | Web | 10. ledna 2012 v 21:22 | Reagovat

pání :-D osmnáct je krásný věk

9 Michaeladeppovalová Michaeladeppovalová | Web | 10. ledna 2012 v 21:29 | Reagovat

pěkný  blog :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama