Alles endet hier - konec

16. prosince 2011 v 1:12 | *posted by Féj. |  FF - Alles Endet Hier
Alles Endet Hier - konec / the end / das ende
pozn. F.: ahoj, omlouvám se, že jste musely tak dlouho čekat, ale měla jsem teď toho moc, plus jsem neměla nápady, a tuhle ffku ukončím, protože jsem dostala nápad na novou, tak uvidíme, co a jak a hlavně kdy jí zveřejním! :) Ale ještě tu je jedna úžasná ffka, psaná mnou a mojí úžasnou Miou, a tu si můžete přečíst tady, a tam taky brzo doplním díl, tak čtěte, čtěte! :) mějte se, Féj.



"Je čas jít, Eliz" řekne Timo. "Nikdy, nikam, nejdu" řeknu. Koukne na mě. "Ne?" zeptá se s úsměvem. "Ne, nikdy" mrknu na něj. Začne mě lochtat. Začnu se smát a vylezu z postele. "Hele, nech toho, jsi jako malý" směju se. "A třeba to je pořád ve mně" mrkne na mě Timo. "Jsi hrozný" směju se. Mrkne na mě. Dolezu do koupelny, vyčistím si zuby a vlasy si hodím do gumičky. "Nevím, co si mám vzít na sebe. Zůstanu doma" řeknu. "Nemůžeš v tom tátu nechat samotného" mrkne na mě Timo. "Budeš tam ty, panebože" řeknu. "Ale i tebe má rád stejně jako mě" podrbe se na koulích. Zakoulím panenkami. Vezmu si úzký černý džíny, šedý tílko a košili. "Jedeme tvým autem?" zeptám se. "Ne, tvým" směje se Timo. "Já nikam nechci, zabiju se tam nudou a smíchy a nevim, všim" řeknu. "Ale proč by ses zabíjela, prosím tě? Budeš tam mít mě. Jansý, že tam bude nuda, ale když přijdou lidi, zabavíme se" řekne Timo. Táta má u něj v práci den otevřených dvěří, požádal nás, abychom tam lidi provázely. Nuda. "Odpoledne jedu za Ket" řekne Timo. "Ouky douky, klidně si za ní jeď, a pozdravuj jí" řeknuAni si nedomaluju druhé oko, když někdo zazvoní. Kouknu na Tima. Jde tam. "Je doma Eliz?" vydechne někdo. S řasenkou v ruce jdu ke dveřím. "Ahoj, prosím tě, máš čas?" řekne Ket. "Ahoj, nemám, ale na tebe si ho udělám, pojď dál" řeknu. Timo na nás kouká. "Timo, prosím tě…" kouknu na něj. Pochopí a odejde. "Naši se rozhodly, že se přestěhujeme, co mám dělat!" řekne Ket. "Cože?" zeptám se vykuleně. "To je na mě moc, ksakru, teď jsem vstávala!" řeknu. "Já nevím, co mám dělat" rozbrečí se. Obejmu jí. "Ket, prosím tě, my s Timem musíme kvůli tátovi na den otevřených dveří, budeme tam provázet lidi. Už teď jdeme pozdě, já hned jak budeme končit, vyhodim Tima doma a pojedu hned za tebou, jo?" řeknu "půjdeme na kafe, pokecáme, nakoupíme nějaký oblečení" vzdychnu si. "V kolik? Já v 5 musím balit" vzdychne si Ket. "Cože? To už? Né, prosím ne" zamračím se. "Jo" řekne Ket smutně. "Pokusím se za tebou přijet co nejdřív" obejmu jí.
"Timone, já musim jít za Ket" řeknu. Timo se začne smát. "Cože? Jak jsi mi to řekla?" směje se dál. "Timone… Jéžiš, nemysli na Lvího krále a poslouchej, co ti říkám. Tak jestli potom pojedeš autobusem nebo počkáš na tátu, záleží na tobě" řeknu. "Jo, sice jsem za ní chtěl jet já, ale jeď ty" řekne nafoukaně. "Hele, Timo, ty radši zůstaň doma" řeknu. "Tak zatím" řeknu a mizim k autu. Nasednu do něj, a rychle jedu ke Ket…
"Už se probírá, už se probírá" slyším někoho. "Cože?" zamžourám. "Eliz! Jsi v nemocnici, neděs se!" řekne někdo. Kouknu vedle sebe, kde je uplakaný Linke. "Linke?" zachrchlám. "Já ti pořád říkám, že jezdíš jako idiot" ozve se z druhého konce pokoje. Je to Timo, jeho hlas poznám na kilometry. "Co se stalo? Kde je táta? A Ket?" zeptám se. "Táta je v práci, staví se tu odpoledne. Když mu před týdnem volaly, myslel jsem, že ho klepne. A Ket…" vzdychne si Timo. Kouknu na Linkeho a utřu mu slzy. "V Hamburgu" řekne Timo, a podle hlasu poznám, že se mu chce brečet. "Takže už se odstěhovala?" vzdychnu si. "Jo" řekne Timo. "CO se stalo vůbec? A jak je na tom mé auto?" zeptám se. "Jela si za Ket, a nějakej kokot do tebe naboural. Tvoje auto je docela v pořádku, jenom na skvělej odpis, takže máš smůlu. A ty… Máš jenom zlomený zápěstí, musely tě operovat kvůli vnitřnímu krvácení, slabej otřes mozku a dál už si to nepamatuju" řekne Timo. "A nejhorší na tom je, že to dítě nepřežilo" vzdychne si Linke. "Cože? Já zabila dítě?" vykulím oči. "Ty huso! Ty jsi těhotná, a ani se nesvěříš svýmu bráchovi, kterýmu ses svěřila se všim?!" křikne na mě Timo. "Takže… já byla těhotná?" zeptám se a kouknu na Tima. Kouká po mě. "Ne, nebyla, určitě ne" řeknu a oči se mi zalejou slzami. "Byla" vezme mě za ruku Linke. Kouknu na něj. "Zabila jsem moje dítě!" řeknu. "Ne, prosím, ne" rozbrečím se. Zakloním hlavu a utírám si slzy. Jenže jak mám sádru, bouchnu se do tváře. "Do kundy" řeknu…
"Chci podepsat revers" řeknu sestřičce. "Prosím?" zeptá se sestřička. "Chci podepsat revers" vzdychnu si. "Nemůžem vás tu nutit být, když nechcete, ale nejste na tom moc dobře" řekne sestřička. "Nikdy na tom nebudu dobře" řeknu. Zmizí a za chvíli přijde s nějakými papíry. Podepíšu je, a balím si…
Stojím uprostřed pokoje, nikdo není doma, a já si vychutnávám ten pocit samoty… Vezmu si batoh, kam dám všechny potřebné věci, plus něco málo z oblečení. "Eliz?" řekne někdo. "Jo?" řeknu. "Kam jdeš?" zeptá se Timo. "Mizim pryč, je čas postavit se na vlastní nohy. Nevím, s kym chodim, ale jestli to víš ty, dej mu za mě konec. Já končím se vším, chci se postavit na vlastní nohy, chci žít sama, někde jinde, a hlavně chci od znova začít se všim" řeknu. Rozbrečím se. Timo mě obejme. "Ne, já tě nepustím, pořád jsi moje malá ségra. Nikam nepůjdeš!" řekne Timo. "Já musím, já nechtěla zabít to malý, já ani nevěděla, že jsem těhotná" řeknu. "Nemůžeš si to vyčítat. Bude tě to žrát. A nemůžeš teď bejt samotná" řekne Timo. "Já půjdu k Tomovi… Něco vymyslíme. A když bude nejhůř, vrátím se" řeknu. "Aspoň tě tam odvezu… A co mám říct tátovi?" zeptá se Timo. "Něco si vymysli, však ty si poradíš" řeknu. Vezme mi batoh a tašku. "Chceš zavolat Tomovi?" zeptá se Timo. "On o mě ví, já mu psala smsku, když jsem šla z nemocnice" řeknu. Nasednu do auta. "A víš, že mě ta bouračka neodradila od aut? Můžu řídit, prosím?" zeptám se. Timo mi dá klíče. Přelezu si na sedadlo jezdce a počkám, až Timo za sebou zavře dveře. Rozjedu se k Tomovi. "Blázníš? Ty chceš znova do nemocnice? Zpomal!" řekne Timo. Tachometr ukazuje 11O. Usměju se. Zastavím u Tomova salonu. Timo mi vezme věci, a já jdu napřed. "Ahoj" obejme mě Tom. "Jsi v pohodě?" zeptá se. "Neboj se, jsem naprosto v pořádku, a dokonce i můžu smrkat" směju se. "Ahoj" řekne Timo. "Ahoj, chlape" řekne Tom a plácne si s ním. "Prosím tě, dávej mi na ní pozor" vzdychne si Timo. "Neboj, vždyť je to jako moje ségra!" řekne Tom. "To bude dobrý, uvidíš, ale bude si muset zvyknout na veganskou stravu, kočka jedna" směje se Tom. Tom je od svých 15 let vegan, takže nějakých… 1O let. Trochu se zaksychtím, ale nějak to překousnu. "Hele, jeden týpek mi zrušil tetování, a já mám volno, tak co kdybychom jeli ke mně se zabydlet a potom bychom někam šli se napít?" koukne Tom po Timovi. "Jo, bezva nápad" usměju se. Trochu mě zabolelo břicho. "Co je?" zeptá se Tom. "Nic, jenom mě bolí břicho" řeknu hnusně. "Kdyby něco, já tě hodím zpátky do nemocnice, stačí říct" řekne Tom vykuleně. "ne, to je v pohodě" řeknu. "Hele, já radši jdu, nechci brečet" řekne Timo. Obejme mě. "Neboj se o mě, neodjíždím do Austrálie" řeknu se smíchem. "Klid, u mě je v bezpečí,a kdyby něco, brnknu ti" řekne Tom. Timo odejde, a my s Tomem jedeme k Tomovi… vlastně teď domů.
Timo zrovna sedí ve zkušebně na gauči, když mu přijde smska od Toma. "Eliz je v nemocnici, operují jí. Omdlela mi doma. Prosím tě, přijeď" čte Timo. "Do prdele! Eliz operují" řekne Timo. "Cože?" zeptá se vykuleně Juri. "Hele, já tě tam odvezu, nemůžeš tam jet v tomhle stavu" řekne Juri. "Já jsem v pohodě" řekne Timo a hází na sebe mikinu. "To vidim, vyklepanej jako drahej pes" řekne Juri a bere si klíče od auta. Timo zamiká zkušebnu a nasedne k Jurimu do auta. Kdyby řídila Eliz, a jela by právě teď 13O, jako Juri, asi by řval, ale teď mu to je jedno… Rád by byl už s Eliz a rád by se dozvěděl, jak to bylo a co se jí stalo… Juri ani nedobrzdí, a Timo už utíká z auta na chirurgii. Na sedačce sedí Tom, který není moc dobrej, je na hovna. "Prosím tě, co se stalo?" zeptá se Timo. Tom se postavil, když z dálky uviděl udýchanýho Tima. "Já nevím, všechno se semlelo tak rychle, já jsem vařil, Eliz se smála, hrála si se psem, a najednou se otočim, že to osolim, otočim se zpátky, a Eliz na zemi úplně bledá. Tak volám záchranku, a oni mi oznámí, že má krvácení do břicha nebo co" řekne Tom. "Ksakru!" kopne Timo do zdi. Vyjde doktor. Kluci už jsou hned u něj. "Je nám líto, nešlo to zastavit… Měla tam moc krve a zavinila si to sama, měla zůstat v nemocnici, čekala jí další operace, a kdyby tu zůstala, nestalo by se to, co se stalo právě teď. Upřímnou soustrast" řekne doktor…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 KeT KeT | Web | 16. prosince 2011 v 9:51 | Reagovat

Cožeeee! No to skončilo pitomě teda - to jsem naštvaná :D Ket se odstěhovala, to jsem čekala, že tam aspon budou žhavé scény s Timem :DDD a ono prd
A nakonec Eliz umře - se divím, že jí pustili z nemocnice, jestli měla jít ještě na operaci teda :D
A stejně je ta Ket trapná, když se teda ta Eliz vybourala, že za ní ani nepřišla do nemocnice a jela si radši do Hamburgu

2 KeT KeT | Web | 16. prosince 2011 v 9:52 | Reagovat

[1]: Ale jako jinak dobrý, nejlepší bylo..
"Ale i tebe má rád stejně jako mě" podrbe se na koulích.- u toho jsem se docela řehnila :DD

3 Féj Féj | 16. prosince 2011 v 11:05 | Reagovat

Díky, díky... :D No, ono když to píšeš do dvou do rána, a pomalu usínáš u klávesnice, tak.. :D nevim :D ale jak říkám, bude nová ffka.. :D ale jen nevím kdy :) :D a za chvíli si aktualizuj blog, budu sem dávat další ffku... :DD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama