To jsi TY! - 1.díl

13. září 2011 v 23:06 | *posted by KeT |  FF - To jsi TY!
To jsi TY! - 1.díl
By: KeT




Zamyšleně jsem se podíval na tu hromadu krabic, co se mi povalovala po "obýváku". Stěhování je vždycky šílená záležitost. Spousta zabalování a pak zase vybalování. Nemám to rád, ale nebyla jiná možnost. Měl jsem jen pronájem a teď jsem se opravdu rozhodl, že si pořídím něco vlastního. Je to hned lepší pocit. Můžu si dělat věci podle sebe a nebude nikdo, kdo by mi co zakazoval.
No co teď? Věci jsem vybalit nemohl, neměl jsem kam je dát. Chybělo mi vlastně všechno. Krása že mám sebou svůj polštářek, když ještě nemám postel? Nedá se nic dělat, musím se jet mrknout do nějakého z těch "božských" obchodů s nábytkem a doplňky.

"Příšernej výběr..", myslel jsem si, když jsem procházel oddělení nábytku. Po dlouhých hodinách jsem si nakonec vybral jednu ložnici, protože měla nádherně velkou postel a k tomu jsem si objednal také nádhernou měkkou matraci. No nic, takže mě stejně čeká několik nocí ve spacáku na zemi...

** O Pár dní později
Litoval jsem toho, že zrovna nebyl po ruce někdo, kdo by mi pomohl ložnici sestavit. Trvalo mi celé dopoledne, než jsem se nějako vyznal v tom, co s čím smontovat. David bohužel odjel do Neumünsteru, kvůli nějakým rodinným záležitostem, tak mi nezbývalo nic jiného, než si to udělat sám. Celá ta konstrukce byla těžká jak prase, takže to šlo příšerně pomalu.
Později odpoledne jsem toho už měl plné zuby a navíc jsem zjistil, že doma nemám ani nic kloudnýho k jídlu, tak jsem se rozhodl, že si skočím do nějaký restauračky na jídlo.
Nastoupil jsem do výtahu a zmáčknul 0 - což bylo přízemí.. jenže výtah se se mnou zastavil jen o dvě patra pode mnou a do výtahu nastoupila usměvavá hnědovlasá dívka. V prvním momentě se trochu zarazila, pak tedy trochu váhavě nastoupila do výtahu, ale za další sekundu se na mě zase zářivě usmála a sjela se mnou do přízemí. Musel jsem se na ní podívat, to nemohu popřít. Měla krásné lesklé hnědé vlasy, krásně štíhlou postavu a milý obličej - opravdu krásná dívka.
Když výtah zastavil, vystartovala jak kůň rychlou chůzí ze dveří a zamířila stejným směrem jako já. Šel jsem pomaleji za ní, aby to nevypadalo divně.
Tak po pěti minutách to divně vypadat začalo, protože jsem šel pořád za ní. Viděl jsem jak zpomaluje, asi čekala, až jí předběhnu, tak jsem trochu zrychlil chůzi. No tak co teď?
Když už jsem jí téměř míjel, zastavila se a řekla: "Ty mě sleduješ nebo co?" Zastavil jsem se, jak kdyby mi došla baterka. "Ne, nesleduju.. proč?", zeptal jsem se jak debil. "No že jdeš celou cestou za mnou. Promiň, nechci tě z něčeho napadat, ale přece jenom už je večer a já jsem osamělá dívka v opuštěné ulici ve velkém městě, mohla bych mít podezdření, že máš nekalý úmysl.. ale jelikož vypadáš jako milý kluk, doufám, že tě jen neprávem obviňuji.", vydala ze sebe velice inteligentně a i přesto jsem na ní čuměl, jak kdyby mluvila makedonsky. "No to u mě opravdu nehrozí, myslím si, že nejsem zas snad tak zoufalej nebo debilskej, abych přepadal a znásilňoval dívky na ulici.", zasmál jsem se nakonec na celé kolo. "To ráda slyším, anomlouvám se..", dodala a krásně se usmála. "Vlastně jdu jen do restaurace, co už je jen pár kroků odsud.. je to má oblíbená..", řekl jsem jen tak náhodou. "Opravdu? Taky do jedné jdu, mám tam sraz se svou sestrou.. vlastně ta restaurace je támhle na rohu..", ukázala prstem. "Jo, jo.. tak tam přesně taky mířím.", zakýval jsem hlavou. "No jaká to náhoda..", zasmála se, "tak můžeme jít spolu. Ty jsi v našem domě nový viď?", zeptala se. "Jo jsem, přestěhoval jsem se před pár dny. Konečně jsem ve vlastním.", odpověděl jsem. "Vlastně abych to upřesnila, já už momentálně bydlím pár bloků odsud, ale často jezdím za rodiči..", řekla a znovu se rozzářila jako sluníčko. "Aha..", odpověděl jsem jenom, protože co na to říct? "Snad už tam sestra bude..", dodala a vklouzla do restaurace.

Vzadu v rohu seděla blond dívka, sestra té hnědovlasé. Sedl jsem si ke stolu dopředu, ale ta hnědovlasá dívka za mnou v zápětí přišla s tím, jestli se k nim nechci posadit. No vlastně proč né? Známost jsem už nějakou tu dobu neměl a navíc byli obě dost pohledné, no radost pohledět. Posadil jsem se tedy k nim.
Objednal jsem si vodu a ony víno. "No vlastně, možná by byla slušnost se představit, aby jsme si mohli popovídat.. Já jsem Sandra.", podala mi ruku ta hnědovlasá. "Já jsem Sabine..", podala mi ruku blondýnka a nádherně se usmála. Při tomto úsměvu mě zamrazilo. Připomínal mi něco.. ale nemohl jsem si vybavit co. "No já jsem Timo..", představil jsem se také. "No, a co si dáme k jídlu?", zeptala se Sandra a podala mi jídelní lístek.

** O pár dní později
"Ta ložnice vypadá opravdu dost dobře, proč si říkal, že není hezká? Mě se fakt líbí.. a ta postel. Luxusní!", komentoval mojí novou ložnici David. Nakonec mi jí pomohl domontovat a přestěhovat jí po místnosti, tak jak jsem si představoval. "A ta sedačka.. no nemůžu bydlet s tebou? Já se fakt zblázním..", mumlal dál a rozplácl se na mojí nové černé kožené sedačce jak nějakej vorvaň. "Já ti dovolím na ní sedět.. to ti stačí..", zasmál jsem se a sám jsem se rozvalil na sedacím pytli. "No to mě řekni, jestli se taky nemám přestěhovat nebo co. Nemaj tady ještě volný byty?", zeptal se. "No pokud vím tak ne, tenhle byl poslední prázdnej. Cena sice byla dost mastná, ale mám krásnej výhled, terasu, no co víc si přát. Akorát kuchyň mám celkem malou, ale to mě zas tak nevyvádí z míry..". "No co já bych dal za takovej byt..", kroutil hlavou David. "Dyť máš dobrej prosím tě..", nechápal jsem, co furt řeší. Jo dobrý, nebydlí v nejvyšším patře, tak nemá přístup na terasu, okay.. bydlí ve druhém podláží, tím pádem nemá ani moc krásný výhled.. ale jeho byt má také co do sebe..
"No ne, prostě.", zakroutil zase hlavou. "Pomůžeš mi ještě s něčím?", zeptal jsem se a ukázal jsem na krabice, ve kterých měla být skříňka pod TV a pak další hromady krabic, ve kterých byly moje věci. "Jo jistě, proč ne?". Zvedl jsem se z pytle a rozřízl jsem krabici nožíkem. "Mohli by jsme pak skočit na jedno...", dodal jsem. "To bychom mohli no..", přikývnul a pak jsme se pustili do práce..


Pokračování příště..

Poznámka KeT: tak mám pro vás první dílek nové FF, snad se vám to bude líbit. Vím že je to trochu zmatené, ale úvod prostě nejde napsat lépe. Snad se vám bude líbit :)
Ps: Zdravím všechny z Německa :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 gabika gabika | 14. září 2011 v 10:50 | Reagovat

mě se strašně líbí, jak píšeš!!! a to nemluvím jenom o téhle ff-ce....honem dál!!! ;-)

2 Fej. Fej. | Web | 14. září 2011 v 18:13 | Reagovat

no to jsem zvědavá na další díl :) skvělý!

3 Evka Evka | E-mail | Web | 16. září 2011 v 20:59 | Reagovat

Určitě jsem zvědavá, co sis na nás připravila tentokrát ;)

4 Łilly Łilly | Web | 16. září 2011 v 21:50 | Reagovat

začíná to vážně dobře :-) jsem zvědavá jak to bude pokračovat :-) honeeem dááááááál :-D  :-D

5 KeT KeT | 24. září 2011 v 13:40 | Reagovat

Děkuji Vám všem za milé komentáře.. určitě se brzy můžete těšit na další dílky :))

6 Mia Moonlight Mia Moonlight | Web | 25. září 2011 v 10:33 | Reagovat

Asi začnu psát první ff, ve které se nějaký slavný zamiluje do tlusté a ošklivé, aťsi všichni řpíjdou an své! :D Láska přeci nemá podobu :D

7 KeT KeT | 26. září 2011 v 21:08 | Reagovat

[6]: Jde o to, že tohle je prostě FAN FICTION - né realita :) Takže tady vystupují lidé tací, jaké já si sama navrhnu.. a když budu chtít psát o tlusté a ošklivé holce, tak o ní napíšu :) ale prostě je to tak, jak to je.. je to jen psaní pro zábavu :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama