Podvedl jsi mě! - 11.díl

19. srpna 2011 v 23:27 | *posted by KeT |  FF-Podvedl jsi mě!
Podvedl jsi mě! - 11.díl
By: KeT






** Pohled Claudie

Letěla jsem jako splašená husa. Přes slzy jsem téměř neviděla.. ještě že ulice byly teď večer prázdné. Po nějaké době jsem už nemohla. Opřela jsem se o chladnou zeď domu a dala jsem se do histerického pláče. Copak je možné, abych měla takovou smůlu? Copak jsem mu byla tak málo? Nebo co je na mě jinak než na tý čůze Erice? Nechápala jsem to. Co jsem komu udělala, že nemohu mít normální vztah? S klukem, co na mě bude čekat s kytkou růží v ruce. Co mě tu a tam pozve do kina nebo na večeři. Co se ke mě večer přitulí nebo mi podá ruku. Jsem moc naivní? Čekám snad od lásky něco, co vlastně ani neexistuje? Na to kolik mi je, jsem si připadala jak malé děcko. Jak malé děcko, které čeká na něco, co nikdy nemůže dostat. Tohle všechno mě nutilo do pláče ještě víc. Vlastně se můj pláč změnil v jakýsi zvířecí řev.

** Pohled Tima

Utíkal jsem co mi nohy stačili. Kdepak ta holka může být? Nechápal jsem, že by takové drobné stvoření mohlo uběhnout takový kus cesty... i když bůhví kam vůbec běžela? Třeba běžím úplně špatným směrem. V tom jsem ale zaslechl zvuky, jako když někdo pláče - a to mě přesvědčilo o tom, že běžím nejspíš správně.

Za chvíli jsem jí taky uviděl. Seděla na zemi, hlavu opřenou o šedou zeď bytovky a plakala jak miminko, které si ještě neumí matce jinak říci, aby mu dala napít.
"Claudi!", vyhrknul jsem a sehnul jsem se k ní. "Jdi pryč, prosím tě..", zamumlala a bulela dál. "Claudi.. pojď. Odvedu tě domů.", pokusil jsem se jí zvednout. "Prosím, nech mě být. Já nechci abys mě takhle viděl. Prosím..", naléhala na mě a obličej si schovala do dlaní. Nereagoval jsem na její prosby. Chytl jsem jí za loket a donutil jsem jí postavit se a pak jsem jí bez okolků chytnul do náruče a pomalu jsem s ní kráčel domů. Byla lehoučká jak pírko. I přes cigaretový kouř, který byl nasáknutý v jejím oblečení jsem cítil nádherný parfém, který voněl i u ní doma. Byla to opravdu nádherná vůně a mě omamovala vždycky, když jsem jí potkal nebo se u ní zastavil. Ach jo. Nechápal jsem, jak může někdo ublížit takovému stvoření. Opravdu jsem jejího Lucase nechápal. Ten kluk měl být šťastný, že byla jeho přítelkyní a on jí takto ohavným způsobem ublížil.

Za chvíli jsem konečně došel k našemu domu. Claudie se během cesty téměř uklidnila. Postavil jsem jí zase na nohy až přede dveřmi, abych mohl odemknout. Pomohl jsem jí až do patra, kde se nacházel její byt.
"Timo... Děkuju ti.", pousmála se, ale bylo vidět, že úsměv jí teď stál velké přemáhání. "Myslím, že tohle je teď to nejmenší.", odpověděl jsem a měl jsem se pomalu k odchodu. V tom se mírně plácla do čela. "Co se děje?", nechápal jsem. "Karin a Jeremy... spí přece u mě! Jeremy sem snad chudák ani netrefí a co Karin, ta je zlitá.. aby ho tam nenechala nebo něco.", začala se strachovat. "Tak víš co? Já pro ně dojdu. Dej mi tvé klíče a běž si lehnout. Já je sem dopravím a klíče ti pak nechám na stole v kuchyni, co ty na to?", nabídnul jsem se jí. "To nejde. Nerada takhle využivám lidi.. nebo vlastně, tohle pro mě ještě nikdo nikdy neudělal.", pípnula. "No tak, já to pro tebe udělám rád. Sice bych šel radši pro někoho jinýho než pro Karin, ale je to tvá kamarádka.. a ty si teď potřebuješ odpočinout.", usmál jsem se na ní.
"Myslíš, že ti to budu moc někdy vrátit?"", kouknula se na mě smutně. Mě by něco napadlo, ale to jsem v téhle chvíli nemohl vypustit z pusy.. "Určitě", kývl jsem proto jenom. "Jsi opravdu nejlepší. Děkuju. Teď mě tak mrzí, jak jsem na tebe bývala kolikrát hnusná, a hlavně hnusná kvůli Lucasovi". V očích se jí zase zaleskly slzy. Proto jsem na nic nečekal, vzal jsem klíčky a rychle jsem seběhl schody a vydal se zpátky k baru.

Popravdě.. kvůli Claudii jsem tam šel, ale vidina toho, že budu muset domů táhnout Karin a ještě přiopilou mi byla tak trochu proti srsti. Vážně mě ta představa děsila.
Vešel jsem do baru. Prvního jsem spatřil Jeremyho. Chudák seděl jak pecka na našem místě a znuděně koukal před sebe. "Jeremy!", zavolal jsem na něj, když jsem se dostal do vzdálenosti, ze které jsem předpokládal, že by mě snad mohl slyšet. Na poprvé neslyšel, ale na podruhé už ano. Vstal a došel ke mě. "Co se stalo?", zeptal se mě anglicky. No to jsem to taky schytal. Rychle jsem musel přeformulovat mozek, abych mu byl schopnej alespoň trochu odpovědět. "Hledám Karin. Půjdeme domů už..!", odpověděl jsem. Viděl jsem, jak náhle ožil. Nejspíš se chudák opravdu celý večer nudil.
"Neviděl jsem jí už docela dlouhou dobu.. Ale neboj, onaje nepřehlídnutelná. Myslím, že jí najdeme snadno.", dodal a začal se rozhlížet, kdepak by jeho milá kamarádka mohla být.

Hledání nám nakonec dalo trochu zabrat. I když byl bar malý, Karin poletovala po sále jako muška a ztrácela se mezi lidmi. Nakonec jí Jeremy odchytil, ale jelikož měla už nějakej ten drink v sobě, tak z toho všeho měla příšernou srandu a začala před námi utíkat. Nejraději bych jí fakt nafackoval. Chovala se hrozně.

Po nějaké době jí to naštěstí přestalo bavit, protože se usadila a čekala až za ní příjdeme. "Tak Karin! Dost legrace! Jde se domů..", zavelel jsem a dal jsem si záležet, aby to znělo přísně. "Jéžiši, vy jste prudy. Já se chci ještě bavit. Kde je vůbec Claudie?", zeptala se pitomě, ale alkohol nejspíš zapříčinil výpadky paměti. "Jéé ona se vlastně rozešla s tím kreténem..", plácla se do stehna. "Konečně! Řikala jsem jí, že ten kluk stojí za velký kulový..", spustila. "No dobrý, tak se zvedej a jdeme jo?", řekl jsem jí. "Hele taťko. Nejseš ty gay?", rejpla do mě. "No to víš že jo..", odpověděl jsem ironicky. "Takže seš? Bože proč? To je kruté.. ", zatvářila se, jako by se nejraději rozplakala. Chuděra nebyla schopna rozdělit ironii od reality. Ale nechal jsem jí při tom, třeba mi dá chvíli pokoj. "Tak já se teda zvedám no..", vyhrkla a než jsem se rozkoukal vyběhla ven z baru.

Nakonec se mi a Jeremymu podařilo dostat Karin ke Claudii domů. Jeremy byl té ochoty, že Karin dokonce uložil do postele. Ta pořád remcala a nedala se zastavit. Naklonil jsem se proto ke Claudii, ale naštěstí asi tvrdě usnula. Popřál jsem Jeremymu dobrou noc, položil jsem klíče na stůl v kuchyni a vydal jsem se konečně taky domů....


Pokračování příště..
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Evka Evka | E-mail | Web | 20. srpna 2011 v 13:16 | Reagovat

Páni, jsem nadšená z toho, jak se k sobě zachovali. Parádní díl jako vždy :)

2 gabika gabika | 20. srpna 2011 v 19:33 | Reagovat

Jaj, už se těším, až bude s Timem!!!! :D Teda doufám, že s ním bude....:D

3 Mia Moonlight Mia Moonlight | Web | 23. srpna 2011 v 15:12 | Reagovat

O Timovi jsem ani nevěděla, ale o Davidovi trochu přehled mám :)
Moje první byla taky Revolution, ale nejvíc si mě získali, když natočili klip k Vorbei, to je naprosto kouzelná písnička! :)

4 The_Chessie The_Chessie | Web | 23. srpna 2011 v 23:44 | Reagovat

:) som rada, že si sa opäť "vrátila" a hneď aj s novým dielom FF :) samozrejme, teším sa na pokračovanie :) som dosť zvedavá ako to bude ďalej :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama