MEIN LUXUS//MŮJ LUXUS

26. ledna 2011 v 11:25 | *posted by KeT |  Myspace
přeložila KeT pro www.panik-fans.blog.cz

MŮJ LUXUS (24.01.2011)

Můj luxus? Setkal jsem se s mnoha typy luxusu, ale mohu přesně říct, který je ten nejkrásnější. Na luxus jsem se vždycky díval jako na privilegium [výsada,výhoda], privilegium za které bych měl být vděčný a také jsem. Rychlá auta, dobré hotely. Dnes vím, že tento druh luxusu člověka za chvíli nenaplňuje a nemusí dělat šťastným. Je člověk spokojený, když přehání? Může se cítit dobře, když dá za bundu 2000€, zatímco o dva bloky dál někdo ocení bundu za 10€?
Nevím. Moje rodina nikdy neměla moc peněz, takže jsem nikdy nebyl v kontaktu s luxusem. Dokonce jsem jeden rok spával na zemi a živil jsem se tmavým chlebem a sýrem. O rok později jsem ležel v nejlepších hotelech a rochnil jsem se v měkkoučkých postelích.
Luxus znamená "mít tak moc" nebo "mít tolik aby si člověk nemusel dělat žádné starosti". Když se rozhodneš, kdo chceš být a o které cíle usiluješ, stane se to samo od sebe. Nemáš žádné starosti, když věříš sám v sebe a já si myslím, že tohle je skutečný luxus. Prostě umět jít a rozhodnout se, kdo jste. Tolik lidí na tomhle světě to neumí. Utlačování a donucení jsou průvodcem mnoha lidí a pokud si jedním z mála, který vyrostl a uměl se rozhodnout, pak ucítíš luxus ve svých žilách.
Někteří pro luxus prchají, jiní za něj bojují a další ho vůbec nepoznali.
Tak proč tento luxus odhazujeme nebo ho často ignorujeme? Většinou zapomínáme. Už jako dětem se nám říkávalo, že jsou cíle, které jsou dosažitelné a cíle které jsou "nereálné". V dětství mi prarodiče často říkávali: "Kinder mit Willen, bekommen was auf die Brillen!" (v češtině něco jako "Děti s vůli dostanou"). Trvalo roky, než jsem zjistil, že právě "chtění" mě dělá šťasným. Pokud opravdu víš, co chceš, máš vyhráno. Protože máme ten luxus, jsme schopni dosáhnout toho, do čeho jsme se pustili. Těžká práce najednou není tak těžká, pokud víme, proč to děláme; A pokud se nám podaří dosáhnout dalšího kroku na žebříčku, udělá nám to radost.
Ale proč si to sám sobě musím stále připomínat?
Proč nerozeznáme luxus? Každý okamžik, ve kterém spíš, trvá navždy. Když člověk vstane, pokračuje a je čilý, jak jen to je možné. 
Můj život mě naučil, že z jakéhokoliv bojiště může vzniknout zahrada a já jsem u toho. Shraboval jsem a odstraňoval jsem plevel každý den. Stojím a otáčím hlavu ke slunci a poznám ten luxus., který pro mě odhalil tento svět. Víte? Je to všechno tady, stačí si to jen vzít.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 myšuge myšuge | E-mail | Web | 26. ledna 2011 v 15:00 | Reagovat

jj je fakt, že tenhle text byl docela těžkej..a ten google překladač je docela velkej pomocník...taky ho čas od času použiju, když se mi nechce něco překládat ;-)  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama