Sestřin kluk-9.díl

26. října 2010 v 15:09 | *posted by KeT |  FF-Sestřin kluk
© panik-fans.blog.cz
Sestřin kluk-9.díl
By:KeT







Bylo krásné opět chodit po obou nohách, sice mi pravá noha přišla ještě docela "měkká" nebo jak bych to nazvala, ale pořád lepší než se belhat o těch pitomých klackách.
Hans zaparkoval svoje nablýskané BMW před domem. "Dneska nezajíždíme do garáže,?", zeptala jsem se ho. "Ne, dnes ne. Jedeme navštívit s maminou a Silke babičku, nevadí ti, že budeš doma sama?", dodal. "Ne, vůbec ne. Stejně půjdu brzy spát, jsem docela utahaná.", odpověděla jsem a v duchu jsem děkovala bohu, že táhnou pryč.
"Tak dobře, mysleli jsme, že pro tebe stejně nebude mít význam za babičkou jezdit, pro tebe není moje matka rodina.. nebo snad chceš jet s námi?" vyzvídal. "Ale né, přesně jak říkáš, moje rodina to není, budu tady.",usmála jsem se. Hned potom jsem vystoupila z auta a šla dovnitř.


"A né a né a né..", ozvalo se domem, jen co jsem vešla. Copak se asi Silke stalo? "To snad nemyslíš vážně mamko..", hudrala dál. "Já k bábince nepojedu, chtěla jsem být večer s Timem..". "Ale Silke, víš že má bábinka svátek, a pozvala nás na večeři, takže to snad jednou vydržíš a s Timem se uvidíš zítra. A už se koukej připravovat, ať k bábince nepřijedeme o půlnoci..", spustila máma. Musela jsem se zasmát, fakt pošahaný obě. A ještě takovou dobu jsem tu s nimi musela přežít, ach jo. 
"Tak už jste tady jo?" vykoukla máma přes zábradlí a usmála se na mě. "Jojo..", přikývla jsem a nenamáhala jsem se delší odpovědi. "Jedeme k bábince..", mumlala dál. "Vím, Hans už mi říkal..", přikývla jsem. "No a jak ses rozhodla? Pojedeš s námi nebo budeš doma?", zajímala se. "Zůstanu tady..", odpověděla jsem, protože slovo domov jsem pro tohle místo použít nechtěla. "Dobře, takže večeři máš v lednici, dělala jsem salát. Čísla na mě i na Hanse máš u sebe, takže my se jdeme pomalu připravovat."
Salát, salát.. to se tu jedlo pořád. Docela mě udivovalo, že to Hansovi jako chlapovi nevadí. Táta vždycky říkával, že není nad pořádnej kus masa. A tady to bylo jak v králíkárně.
Stýskalo se mi po tátových steacích, po jeho kuřecí číně nebo mexických rolkách. Možná jsme nežili s tátou nějako extra zdravě, ale žrát každej den salát? Hrůza!! Ale to by tu nemohla žít Silke, její štíhlá postavička by určitě po kousku masa ztloustla do takových rozměrů, že by to pro Silke znamenalo čirou smrt. Fakt blázen, ta holka.!


Konečně se za nimi zabouchli dveře, utichli jejich hlasy a pak i zvuk motoru. Nedokážu si představit krásnější večer, než večer bez tý kačeny Silke. Vlastně dokážu, nejkrásnější by bylo, kdybych ho mohla strávit s tátou, ale to už nešlo. Nebo kdyby se aspoň objevil Dominik. Ten kluk mě vždycky dokázal rozesmát. 
Jako by moje přání někdo vyslyšel a ozval se zvonek. Položila jsem misku se salátem na stůl a při chůzi ke dveřím jsem si poskakovala jak malej capart, ale nebylo nad to, nemít konečně sádru.
Trhla jsem dveřmi a vzápětí jsem s sebou trhla. Tak moje přání vyslyšeno nebylo. Za dveřmi stál totiž někdo úplně jiný.


"Ahoj..", pozdravil mě Timo. "Ahoj, co tu děláš? Silke ti neříkala, že dneska jedou k babičce?" spustila jsem na něj. "No na to asi zapomněla, takže tu není?" zatvářil se, jako by právě zjistil, že už nikdy nebudou dávat v televizi Scrubs. "No není no.." zasmála jsem se. Chvíli se na mě díval. Čekala jsem co bude. Teď by měl přece říct: "No tak promiň že otravuju, měj se hezky." a nebo "Tak já se stavím zítra, tak čau..", ale nic takového z jeho úst nevyšlo. "Tak co? Chceš jít dál?" zeptala jsem se ho. "No jestli ti to nebude vadit.. nechce se mi sedět doma a koukat na kraviny v bedně.", usmál se a vlezl dovnitř. "No jestli to nebude vadit Silke, že tu jsi se mnou a né s ní, tak pro mě za mě?" pokrčila jsem rameny a šla jsem směrem do obyváku. Timo mě hned následoval. "No když to tak vezmu, tak Silke vadí skoro všechno co se týče tebe.." zasmál se. "To mě těší no, ale neříkáš mi vlastně žádnou novinku,," zasmála jsem se taky. "No nic, dáš si něco k jídlu?"
"A co máš dobrého?" zeptal se mě. "Salát.. opět.." zatvářila jsem se jako bych kousla do citrónu. "Ach jo, oni snad nejedí nic jiného.., né že by mi to vadilo, maso nejím, ale třeba teď bych si dal palačinky s marmeládou nebo čokoládou." spustil a mlsně se u toho olízl. "Myslíš, že se tu něco takovýho vede?" zasmála jsem se. "No, aspoň to můžeme zkusit. Kuchyň je dost velká, bůh ví, co v ní schovávají za poklady..."

Pokračování příště


POZN. KET: no vidíte to, tak po půl roce se dostávám k tomu, že dopisuju FF :)
Už dlouho jsem nepsala, tak jestli je to hnusný, tak se prostě omlouvám. Nečekám nějako moc komentářů, stejnak sem už moc nikdo nechodí, ale pokud si přečtete, byla bych ráda aspoň za jediný malinký komentík :) 
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 kaca kaca | 31. října 2010 v 20:50 | Reagovat

super díl ;-)  :-)  už se těším na další!! doufám že bude brzy?! :-)

2 KeT KeT | Web | 1. listopadu 2010 v 18:20 | Reagovat

[1]: chystám se na to :)

3 Ta Roxy - Bývalá AwRiLqA (Jestli si pamatuješ :)) Ta Roxy - Bývalá AwRiLqA (Jestli si pamatuješ :)) | 10. prosince 2010 v 16:56 | Reagovat

Ten díl se mi moc líbí :) Je dobře že ho dopisuješ :) Jen tak dál :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama