Long time no see

26. října 2010 v 19:32 | *posted by KeT |  Myspace
přeložila KeT pro www.panik-fans.blog.cz
23.10.2010 - Sobota
Čus,

používá se dnes ještě Myspace? Měl bych si udělat vlastní blog nebo zůstat tady z nostalgických důvodů?
Takže na začátek. Často se mi posílají odkazy na videa, ale tohle je jedno z nejlepších. Jedná se o první interview, které jsem kdy měl. Netuším, kolik mi na tom videu mohlo být,  a taky nevím co jsem jen viděl hezkého na tomhle účesu. Co však vím je,  že se to konalo v městském parku v Hamburgu, kde měl můj nevlastní otec Fred koncert s kapelou. V polovině 90.let byl Illegal 2001 velice známý, a myslím si, že jsem v té době byl dost závislej na celé historii hudby. Byly to dost intenzivní roky a já poprvé zažil pokoj v zákulisí, stravování (cattering), televizní kamery, a  všechno co jsem slyšel, viděl. Takže jako malé děcko jsem toho moc nepobral.


Tohle video, jsem po více jak 10-ti letech viděl, a je to docela srandovní pocit. Na jedné straně vidím sebe jako malého cizího chlapce, na druhé straně v sobě cítím ten starý pocit. Pocit, který jsem nepocítil po desetiletí. Znáte to?

Každý nový den rozhoduje, kdo člověk je. Jsem tím člověkem, kterým jsem byl před 5-ti lety? Ne, ale bylo nutné být tím, abych se mohl stát tím, čím jsem dnes. A takhle to jde dál. Člověk se každý den učí, a každý den se o kousek změní. Buď bude moudrý,  nebo mu bude těžko,  buď bude otevřený a nebo bude uzavřený, protože ví, jak je zranitelný. A v podstatě děláme všichni totéž. Stále se učíme, stále potkáváme nové lidi, přicházíme s nimi do bližšího kontaktu a oni nás mění. Protože se s těmi lidmi učíme, čím MY jsme a čím by jsme MY chtěli být.

Tak uvaž, proč tě určité věci na jiných osobách tak rozčilují? Vždycky v tom máš dočinění ty. Vždycky. Ostatní by chtěli, aby ta osoba byla zase úplně jiná.

No jo, na závěr: Jsem vám vděčný za  čas, i když jsem část z něj pozapomněl,  jsem vděčný. Byl to krásný čas, a to i v případě, že si nemohu připomenou každičký detail (např. interview). Lidé se změnili, cesty se oddělily, ale tenhle čas zůstane stále ve mě. Část mě, je v tom malém chlapci a tenhle malý chlapec je maličký kousek mě.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama