Neslyšně-17.díl [KONEC]

18. října 2009 v 15:34 | *posted by KeT |  FF-Neslyšně
Neslyšně-17.díl
By:KeT







Díval se na mě a já si to vychutnávala. Tělem mi projel takovej krásnej pocit.
Jan pak ze mě slezl a lehl si na záda. Já si zatim nasadila zase naslouchátko a lehla jsem si k němu.
Objal mě kolem ramen a přitáhl mě k sobě. Bylo to tak krásný se k němu tisknout.
Miluju tě Jul,zašeptal.
Chvíli jsem mlčela,bylo pro to pro mě těžký vyslovit tak primitivní větu.
Já tebe taky,řekla jsem tak tiše že jsem si nebyla jistá jestli mě vůbec slyšel.
Leželi jsme vedle sebe dlouho.. moc dlouho.
Občas jsme se líbali pak zase jen leželi.
Venku zatím byla už tma.
Najednou jsem zaslechla dole zvuk.
Máma,vyhrkla jsem.
Doprčic! Vadí že sem tady?,zajímal se.
Já nevím.. v životě jsem žádnýho kluka neměla tak tady nikdy žádnej nebyl!
No a co teď?
Oblíkni se!
Rychle vyskočil a naházel na sebe hadry.. já jsem na sebe rychle hodila suché oblečení a snažila jsem se co nejrychleji ustlat příšerně rozházenou postel.
To už matka dupala po schodech nahoru.
Jan si sedl na postel a já jsem zůstala stát.
Máma zaťukala..
Ano?,houkla jsem a ona otevřela dveře.
Když uviděla Jana trochu se zarazila.
Oh,ty máš návštěvu?,zeptala se.
No.. potkala jsem Jana venku a protože pršelo tak jsem ho pozvala na chvíli k nám.
No to je fajn,usmála se a šla do pokoje a podala Janovi ruku.
Zůstane na večeři?,zajímala se máma a otočila se na mě.
Nebudu vás zdržovat..,vyhrkl Jan.
Ale mě to vůbec nezdržuje,zarazila ho máma. Takže jdu něco připravit!
Jenom jsem přikývla. Až teď jsem si všimla šprcky co ležela vedle postele.
Máma se ve dveřích ještě otočila: Za chvíli vás zavolam.
Jojo.. čau,rozloučila jsem se s ní rychle a ona zabouchla dveře.
No doufám,že si toho nevšimla,zasmála jsem se a vzala jsem šprcku do ruky,rychle jsem jí zabalila do papírovýho kapesníku a vyhodila jí do koše.
A jo..,zasmál se Jan taky. Úplně jsem na ní zapomněl. Uf, tohle byla taky akce.
Noo..,přikývla jsem. Ale aspoň máš večeři.
Hmm.. a možná taky tu nejkrásnější holku,když mě bude chtít..,zadíval se na mě.
Zrudla jsem a sklonila jsem hlavu.
Všechno ve mě řvalo ano ano..
Jan vstal a došel až ke mě.
Tak? Jak to vidíš?,zajímal se a pak mě políbil.
Přikývla jsem.. Ano!
Objal mě. Sem moc rád.
Miluju tě..


KONEC
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Black.B Black.B | 18. října 2009 v 16:06 | Reagovat

škoda že je konec =)

2 adus(h)ka adus(h)ka | 18. října 2009 v 17:22 | Reagovat

náádhernýý ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama